
...za dokonalým zločinem
„…Téměř dokonalý zločin v bezchybně napsané detektivce. Tak se dá shrnout první setkání s inspektorem Lucem Callanachem. A oběti ubíhá čas…“
„…Téměř dokonalý zločin v bezchybně napsané detektivce. Tak se dá shrnout první setkání s inspektorem Lucem Callanachem. A oběti ubíhá čas…“
„…Jančar rovněž bravurně stylisticky odstiňuje promluvy vypravěčů. Některé pasáže jsou téměř lyrizované, partie popisující válečná zvěrstva zase věcné, přízemní, surové. Přechody mezi stylistickými vrstvami přitom nepůsobí jako mechanické švy; i do melancholických vzpomínek na Veroniku se vkrádá krutost (a také absurdnost) zuřící války, a naopak…“
„…Román, který sám autor vlastně ani nechtěl označovat za román, ale za novelu, protože v něm chybí příběh o lásce, představuje svědectví o lidském bláznovství a absurditě provázející některá z našich rozhodnutí…“
„…Ačkoliv kniha odhaluje zvěrstva, kterých se na svých občanech režim dopouští, je dost pravděpodobné, že co by stranu popudilo zdaleka nejvíc, by byl vtip, který se Bandimu…“
„…posavad málokdo, možná nikdo: Saudkovy komiksy pro slovenský týdeník Technické noviny, realizované v letech 1971 až 1977. Patří jednoznačně k tomu nejlepšímu z mistrovy dílny…“
„…Ptačí tribunál je ve své kategorii unikátem. Každý krok a rozhodnutí hlavních postav je v rozporu s dnešními lidmi a autorce se tak podařilo vytvořit prostředí, v němž se zastavil čas. Elektřina a plyn je to jediné, čím se přítomnost hlásí ve fjordu o slovo…“
„…Poetický, zasněný a jakoby do sebe uzavřený román autor obdařil básnivým jazykem, lyrikou něžných haiku i špetkou lehce ironického humoru…“
„…Gail Honeyman odvedla skvělou práci. Přirozeně a beze švů zkombinovala typicky britský suchý humor a dojetí, celek ozdobila perfektně vypointovanými dialogy a vý- sledkem je kniha, která se vyhýbá falešnému sentimentu, nebojí se nepříjemných scén a na jejím konci čeká tolik potřebná naděje…“
„…V dnešním světě moderních technologií působí posílání dopisů poněkud zastarale, tento motiv však dopomáhá vykreslit poetickou atmosféru, která prostupuje celou knihou. Denis Thériault používá velice bohatý jazyk plný metafor. Kniha je navíc prokládána japonskou poezií, která hraje důležitou roli v samotném příběhu, zároveň ale výborným způsobem oživuje celý text…“
„…Celkové zpracování je potěšením pro oči. Tahle kniha vybízí k věnování jako dárku…“